... výhodnější:¹

Kromě uvozovek se na začátku přímé řeči používá také dlouhá nebo krátká pomlčka (– a —). Nahrazovat pomlčky uvozovkami může být problematické: může jít o narušení záměru autora textu a jednoznačné určení konce uvozeného úseku může být obtížné. Proto nahrazování popmlček uvozovkami obecně nedoporučujeme.

.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.

... bounds.²

Tato chyba se hlásí i v jiných okrajových případech, nemusí se tedy jednat vždy o zde popisovaný problém.

.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.

... zkonvertovat.³

Původně se k zobrazení textu na počítačích v určitém jazyce používaly jednoduché znakové sady, určené vždy pro daný jazyk. S postupným rozvojem potřeby sdílet informace se tyto sady začaly slučovat a vznikaly nové znakové sady sdružující více jazyků dohromady tak, aby nebylo nutné vymýšlet pro cizojazyčný text novou znakovou sadu. Ustálené členění, které je i dnes ještě rozšířené, je členění na jazyky západoevropské, středoevropské, pobaltské, jazyky používající cyrilici, arabské písmo atd. Toto členění, dnes už zastaralé, bohužel používá i program ParaConc, a je tedy nutné se tomu podřídit. V současné době je však už všeobecně používána znaková sada Unicode, která sdružuje všechny znaky známých i méně známých světových jazyků a její současné kapacity postačují i pro budoucí vývoj.

.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.