Jazykový dotazník
Milí kolegové a přátelé,
na této adrese se do dne 16. září 2003, 12 hodin nacházel dotazník
obsahující 18 více či méně podivných českých konstrukcí, které jsem
potřebovala ohodnotit od rodilých mluvčích. Zpráva o dotazníku se
roznesla velkou rychlostí po českém (i zahraničním) internetu, takže
se během čtyř dnů sešlo přes tisíc hodnocení. S takovým
množstvím jsem rozhodně nepočítala, říkala jsem si, že budu ráda, když
do konce měsíce nasbírám 50 odpovědí. Sběr byl tedy ukončen 16. září
v pravé poledne a teď je čas na shrnutí.
Účel dotazníku
Jak už jsem psala při vyhlašování této ankety, šlo mi o ohodnocení
některých podivných konstrukcí, u kterých už moje jazyková intuice
poněkud selhávala. Přesněji řečeno, měla jsem představu, co by mělo
být "správně" a co ne, ale chtěla jsem své tvrzení opřít o
intuici ostatních mluvčích češtiny. Dotazník obsahoval čtyři typy
konstrukcí s infinitivem. Tyto konstrukce jsou zvláštní z několika
důvodů:
- Jde o zajímavý typ konstrukce na přechodu mezi analytickými
(složenými) slovesnými tvary a konstrukcemi, kde infinitiv plní roli
předmětu řídícího slovesa.
- K významu celé konstrukce přispívají obě slovesa, přičemž
infinitiv je sémantickou hlavou (má rozhodující podíl na významu),
zatímco řídící sloveso dodává informaci aspektuální,
příp. modalitu.
- Zatím jsou málo probádané - některými se zabýval
např. M. Dokulil, ale nikde nebyly zpracovány souhrnně. To
může být i tím, že jde převážně o hovorové obraty, kterými se
mluvnice většinou nezabývají.
Věty pro dotazník jsem konstruovala s ohledem na hypotézy, které
jsem si chtěla ověřit. Postupovala jsem přitom od vět
"jasných", které měly být přijatelné pro všechny dotázané,
k větám sporným, případně k takovým, u kterých jsem
předpokládala, že je všichni odmítnou. Musím přiznat, že některé
výsledky mě překvapily.
Provedení dotazníku
Na dotazník jsem použila CGI script napsaný v bashi. Na to, že to
byl můj první pokus o CGI script, se docela povedl, přesto se však
vyskytly problémy: některým respondentům se nezobrazovala správně
čeština — za to mohla zřejmě kombinace nastavení našeho serveru,
nastavení jejich prohlížeče a jejich TLD (doména, ze které
přistupovali na náš server). Nechtěla jsem se vrtat v nastavení
serveru, dokud běží anketa, ale příště se pokusím tento problém
eliminovat. Jeden nešťastník se dokonce napoprvé trefil do tlačítka
Reset místo Pošli a napodruhé, když nezodpověděl
všechny otázky, všechny zatržené odpovědi se mu při návratu na stránku
s dotazníkem smazaly. Od něj jsem dostala rozhořčený dopis, ale
naštěstí byl sám (anebo se ostatní takto postižení neobtěžovali mi
psát). S mazáním hodnot při návratu se příště tedy také pokusím
něco udělat.
Na kontrolu toho, zda respondent odpověděl na všechny otázky, jsem
přepočítala vrácené proměnné, a pokud jich nebylo 20, respondent byl
vyzván, aby odpověděl na všechny otázky. Bohužel se v jednom případě
stalo, že část proměnných obsahovala nepřípustné hodnoty (hodnotu
on místo čísel od 1 do 4). Domnívám se, že tyto hodnoty
dodal jako defaultní použitý prohlížeč (Opera 7.01), takže příště
musím lépe hlídat nejen počet vrácených proměnných, ale i jejich obsah.
Na zpracování došlých výsledků jsem nepoužívala žádné sofistikované
nástroje, ale jednoduché unixové příkazy jako grep,
cut, sort atd.
Souhrnné statistiky
Datum a čas zahájení: pátek 12. září 2003, 13:00
Datum a čas ukončení: úterý 16. září 2003, 12:00 (několik respondentů
mělo stránku načtenou v prohlížeči a odpovědi poslalo až po stažení
dotazníku z webu — poslední odpověď tak přišla v 15:07)
Počet respondentů
pátek |
44 |
sobota |
6 |
neděle |
10 |
pondělí |
700 |
úterý |
270 |
celkem |
1030 |
počet komentářů |
228 |
lingvisti |
26 |
literáti |
34 |
obojí |
10 |
ani jedno |
960 |
Z výsledků jsem vyřadila jednu odpověď, protože obsahovala nepřípustné
hodnoty (viz výše). 7 respondentů v komentáři uvedlo, že jsou ze
Slovenska, příp. že jeden z rodičů je Slovák. Vzhledem
k tomu, že jde
o zanedbatelné množství a také vzhledem k tomu, že za zbylými
odpověďmi se mohou skrývat další Slováci, kteří to ale na sebe
neprozradili, ponechala jsem tyto odpovědi ve výsledcích.
Někteří respondenti se v komentáři omlouvali za to, že nejsou
lingvisti. Mně šlo ale především o odpovědi od
nelingvistů. Lingvisti (anebo filologové obecně) mohou být zkažení
tím, jak o jazyce neustále přemýšlejí. Původně jsem tedy údaj o tom,
zda respondent je filolog, chtěla použít spíš pro odfiltrování
filologů. Nakonec se ukázalo, že jejich počet není velký. Řekněmě, že
odpovídá zastoupení filologů v populaci. :-)
Výsledky
Pro snazší orientaci budu v následujícím textu používat číselné
hodnocení jednotlivých vět místo slovního:
V pořádku, sám/sama bych to řekl/řekla. |
1 |
Neřekl/neřekla bych to, ale nedráždí mě to. |
2 |
Tohle zní divně. |
3 |
Tohle by snad nikdo neřekl. |
4 |
S formulací slovních hodnocení jsem měla sama trochu problém: za 1 a
za 2 měly být věty "správné" a přijatelné. Za 3 měly být
věty, které mluvčímu znějí divně, ale možná sám není schopen říci, co
je na nich špatného nebo divného. Za 4 měly být věty zcela
nepřípustné. Původně slovní hodnocení znělo Tohle je špatně,
ale kolega mě upozornil, že by to v někom mohlo vyvolat snahu
rozpomenout se na nějakou poučku ze školy a začít pátrat po nějakých
preskriptivních pravidlech, která tuto větu zakazují. Proto jsem radši
hodnocení přeformulovala, ale je mi jasné, že mohlo být matoucí zase
jiným způsobem. Někteří respondenti si v komentáři stěžovali, že
jim mezi odpověďmi chybí ještě další možnosti, jako
- Nerekl/nerekla bych to, ale zni to roztomile
- chybi mi obcas moznosti "neni to v poradku, ale sam to casto
rikam" a "je to naprosto v poradku, ale nikdy bych to nerekl a
velice mne to drazdi"
- pro nas, kdo mame cestinu radi, chybi moznost "rika se to tak,
ale drazdi me to"
- vysloveně mi chybí "zní to divně, ale zřejmě bych to použil/a" a
"zní to hrozně (nikdy bych to nepoužil/a), ale slýchám to"
Příště se tedy pokusím formulovat lépe jednotlivé stupně hodnocení.
Nyní tedy přistupme k hodnocení jednotlivých typů.
1. typ: košili máš viset na šňůře
Tento typ mi přinesl největší překvapení. Domnívala jsem se, že tato
konstrukce je zcela běžná, a u první věty jsem počítala s téměř
stoprocentním souhlasem. Podívejme se, jak věty vypadaly:
- Oblek máš viset na ramínku.
- Košili máš schnout na šňůře.
- Kalhoty máš sušit na topení. (= Tvoje kalhoty se suší.)
- Zákazníky máte stát až na ulici.
- Manžela máš stát na chodbě.
Ve skutečnosti byla první věta přijatelná (hodnocení 1 nebo 2) pouze
pro 218 (přibližně 21 %) respondentů. Dalším 336 (33 %)
respondentům zněla divně a pro 476 (46 %) byla nepřijatelná. Můj
původní předpoklad byl, že tato konstrukce je zcela bezproblémová,
pokud je objekt neživotný (přesněji ne-osobový) a pokud významové
sloveso je intranzitivní (nemá předmět).
Věty 2 a 3 by měly být synonymní, ale liší se použitým slovesem
v infinitivu. Ve větě 2 je jasné intranzitivní sloveso, ale
ve větě 3 je jistý problém: sloveso sušit se je
derivované reflexivum, ale vyvstává zde otázka, jakto že jsme mohli
(nebo dokonce museli?) vypustit reflexivní se.
Jak už bylo řečeno, podle mého původního předpokladu měly být věty
1 a 2 bezproblémové
a jisté podezření měla vzbudit až věta 3. Ukázalo se však, že věta
3 je přijatelnější než věta 1 — přijatelná byla pro 291
respondentů. Je však možné, že někteří ji hodnotili jako větu
s modálním slovesem mít, což naznačují např. tyto
komentáře:
- ad 3 - Prijde na to, co se tim chce rict. Logiku by to melo jako
poucka, kde susit kalhoty.
- bod 3. jsem asi nepochopil - chapu to jako informaci jak mam
susit kalhoty.
- Bod 3.) s tim vyznamem to nesedi ani nahodou, jinak bych dal
odpoved "V poradku, sam bych to rekl."
- ad 3) v tomto vyznamu to - doufam - skutecne nikdo nepouziva :o)
Pokud odfiltruji ty, kterým se nelíbila ani jedna z vět 1-3 (dali
jim hodnocení 3 nebo 4), dostanu takovéhle výsledky (seřazené podle
četnosti):
1-3 přijatelné |
113 |
1 a 2 nepřijatelné, 3 přijatelná |
102 |
1 přijatelná, 2 a 3 nepřijatelné |
62 |
1 nepřijatelná, 2 a 3 přijatelné |
53 |
1 a 3 přijatelné, 2 nepřijatelná |
23 |
1 a 2 přijatelné, 3 nepřijatelná |
20 |
1 a 3 nepřijatelné, 2 přijatelná |
18 |
Tady opravdu nevím, jaký učinit závěr. Jedině že mluvčí se
v posuzování těchto vět velmi liší.
V dalších dvou větách jsem si chtěla ověřit, zda v těchto
konstrukcích může vystupovat životný objekt. Ve větě 4 jsou zákazníci
chápáni jako věc, jako druh materiálu, který mají prodavači
"zpracovat". Ve větě 5 je už takové chápání obtížnější:
manžel by opravdu musel být kus dřeva, aby mohl být takto chápán. V
souhrnných počtech se tento předpoklad potvrdil: věta 4 je přijatelná
pro 182 respondentů, věta 5 pro 140. Poněkud překvapivé ale je, že
větu 1 a 4 zároveň připouští jenom 99 respondentů a větu 1 a 5
připouští 89 respondentů. A ještě pro úplnost: všech pět vět bylo
přijatelných pro 56 respondentů.
Tento typ konstrukcí také vyvolal největší ohlas v komentářích:
- ad 1 - To by asi rekl cizinec, ktery se uci cesky.
- Nektere formy vyroku mi pripadnou jako kolokvialismy. Mam koreny
na pul na Hane a napul v Praze a tak citim, ze neco jineho bych
povazoval za normalni tady a neco jineho tam. Napriklad 1 az 5 by
na Hane asi bylo normalni v Praze nikoliv.
- Připadá mi, že prvních pět vět pochází z doby před 2. světovou
válkou a dnes už se vůbec nepoužívají.
- Věty 1-5 psal nějaký pražák?
- Prvnich 5 vet zni zcela necesky a ani od prazskych rodilych
mluvcich bych je necekal :-)
- Veta 3 je primo hrozna.
- Co se tyka otazek 1 az 5, znam cloveka, ktery takhle
mluvi. Pochazi odnekud od Noveho Jicina.
- V několika případech by stačilo změnit pořadí slov, nebo nějaké
přidat/ubrat a bylo by to pro mě přijatelnější. Což je asi právě
smyslem tohoto dotazníku, že? Např. 2) Košili máš DANOU schnout na
šňůře.
- větu 1 jsem porvé slyšel v Karviné, co jsem se tu (sem)
přistěhoval z Čech.
- Věty o věšení košil či stojících zákaznících ani nejdou slušně
okomentovat...
- "Oblek más viset na ramínku" - to je co za konstrukci? Vim, ze
se to kdysi pouzivalo casteji nez nyni, ale nejsem schopny to
zaradit.
- Tu trojku by snad bylo mozne slyset v Cechach, ale v krajich,
kde se mluvi spise cesky, by nikdo takovou pavetu (v uvedenem
vyznamu) nerekl.
Jak je vidět, někdo podezřívá Pražáky, někdo si myslí, že snad ani
Pražáci takhle nemluví, ale zdá se, že tento typ je běžný spíš na
Moravě a ve Slezsku.
2. typ: košili ti dám sušit na šňůru
Tento typ je jistý protiklad k předchozímu typu. Rozdíl je
v tom, že místo stavu popisují tyto konstrukce účel; jde vlastně o
kauzativní konstrukce, které se ale liší od kauzativ typu
dám/nechám spravit auto (= nařídím někomu, aby spravil
auto).
- Košili ti dám schnout na šňůru.
- Kalhoty ti dám sušit na topení.
V těchto konstrukcích se mohou v infinitivu vyskytovat pouze
intranzitivní slovesa vyjadřující proces — věta Ten
oblek ti dám viset na ramínko by zřejmě byla nepřijatelná pro
každého. V testovacích větách jsem opět použila slovesa
schnout a sušit se.
Tyto věty měly být (a také byly) bezproblémové: č. 6 je přijatelná pro
984 respondentů, č. 7 pro 1017. Ve větě č. 6 možná bylo
nevhodně zvoleno sloveso: schnout se vyslovuje docela špatně,
ale protože tento typ konstrukce je omezený na poměrně malou skupinu
sloves a já jsem potřebovala najít synonyma, z nichž jedno je
reflexivum, zvolila jsem tuto dvojici.
Ve větě 7 je pro nás, lingvisty, zajímavý
problém: co je podmětem infinitivu (já jako sušič, nebo kalhoty, které
se suší)? A v souvislosti s tím: je tam tranzitivní sloveso
sušit nebo intranzitivní sušit se (kterému navíc
zase zmizelo reflexivní se)? Vzhledem k tomu, že větu 7
"spolkla" většina respondentů, budu se tímto typem dále
zabývat.
3. typ: Honzu je vidět tančit
Zde jsem zkombinovala dva druhy konstrukcí: jednak věty typu Odtud
je vidět Sněžka/Sněžku. a jednak věty typu Vidím Honzu
odcházet. Ve větách se Sněžkou je přípustný jak první, tak čtvrtý
pád (mění se tím celá struktura věty, ale to zde není
podstatné). Čtvrtý pád je zde zřejmě původní a nominativ se prosazuje
na základě vět, kde je pád homonymní (Odtud je vidět
Říp.). Pokud zkombinuji tyto dva typy, dostanu věty 8 a
10. Chtěla jsem si ověřit, zda se i v těchto konstrukcích začíná
prosazovat nominativ namísto akuzativu (věty 9 a 11):
- Honzu je vidět tančit jen zřídka.
- Hanka je vidět tančit celé noci.
- Slony je v noci slyšet troubit.
- Vlci jsou v noci slyšet výt.
Čísla ukazují, že k tomuto posunu skutečně dochází, ale dost
respondentů si v komentářích na věty 9 a 11 stěžovalo. Navíc se
projevil dost velký rozdíl v hodnocení vět 9 a 11.
číslo věty |
za 1 nebo za 2 |
za 3 |
za 4 |
věta 8 |
881 |
121 |
28 |
věta 9 |
374 |
442 |
214 |
věta 10 |
842 |
148 |
40 |
věta 11 |
765 |
195 |
70 |
Tady nevím, jestli větší přijatelnost věty 11 způsobilo sloveso
slyšet nebo podmět vlci (sice životný, ale
ne-osobový). V tomto směru budu ještě bádat.
Zde uvádím opět několik ohlasů k tomuto typu:
- 9 - kdyby to byl ten hank, jinak bych rekl spis hanku 11 - rek
bych vlky je ..
- 8 a 9 maji jiny pad, ale to je asi schvalne
- cislo 9 zni opravdu divne, tedy pokud ma jit o zenu jmenem
Hanka, ne muze se jmenem "Hank"
- U 9 se mi nelíbí pád slova Hanka (pokud je to holčičí jméno).
U 10 a 11 mi vadí slovosled.
- Ve vetach 9 a 11 bych u Hanky a vlku ocekaval 4. pad namisto
1. - pak by mi to prislo naprosto normalni (jako u slonu a Honzy v 8
a 10).
4. typ: byli jsme plavat
Tento typ byl popsán M. Dokulilem v článku Byl jsem se
vykoupat, naši byli vázat. Dokulil popisuje tyto konstrukce jako
konstrukce příbuzné konstrukcím se slovesy pohybu, od kterých se však
liší tím, že mají ... charakter příznakový (vyjadřují souhrnně
všechny fáze činnosti, její uzavřenost), kdežto spojení sloves
pohybových jsou bezpříznaková (uzavřenost činnosti zůstává
nevyjádřena). Znamená to tedy, že tyto konstrukce mají vyjadřovat
pohyb na nějaké "jiné" místo, vykonávání činnosti na onom
místě a návrat zpět, nebo alespoň opuštění místa, kde se činnost
vykonávala. Tato definice odpovídá i mé intuici, ale ukázalo
se, že mnoho českých mluvčích tyto konstrukce takto nechápe.
- Včera jsme byli plavat na plovárně.
- Minulý týden jsme se byli opalovat na louce.
- Večer jsme byli čekat na tetičku na nádraží.
- V úterý jsme byli plavat, ale plovárna byla zavřená.
- Včera jsme byli na louce vyhlížet první vlašťovku.
- Odpoledne jsme byli stát ve frontě na lístky.
- Byli jsme se opalovat celý den.
Věta 12 měla být opět neutrální a přijatelná pro všechny (tady se
konečně moje intuice sešla s drtivou většinou respondentů). Ve větách
13, 14, 16 a 17 jsem chtěla především prozkoumat, co se ještě dá
považovat za činnost, ve větě 15 mi šlo o uskutečnění činnosti a ve
větě 18 o její uzavřenost. Rozeberme tedy postupně tyto tři skupiny:
povaha činnosti
číslo věty |
za 1 nebo za 2 |
za 3 |
za 4 |
12 |
1021 |
8 |
1 |
13 |
1019 |
8 |
3 |
14 |
654 |
287 |
89 |
16 |
953 |
64 |
13 |
17 |
570 |
347 |
113 |
Věta 13 je přibližně stejně přijatelná jako věta 12, což ukazuje, že
opalování se chápe jako činnost (i když velmi pasivní). Naproti tomu
čekání na někoho a stání ve frontě zní mnoha respondentům podivně nebo
nepřijatelně. Já sama jsem očekávala, že věta 14 bude hodnocena hůř
než věta 17, variantu věty 17 dokonce uvádí Dokulil ve svém článku
jako příklad, ale oba jsme se mýlili. Věta 16 měla být protějšek ke
větě 14, ovšem sloveso vyhlížet se dá chápat jako aktivní čekání a
tudíž zde jde jednoznačně o činnost. (Někomu vadila
vlašťovka, ale doufám, že to výrazně neovlivnilo výsledky).
Ve větě 15 jsem si chtěla ověřit, nakolik mluvčí rozumějí těmto
konstrukcím jako uskutečněné činnosti. Podle mých předpokladů měla
věta 15 znít přinejmenším divně. Ukázalo se však, že mnoha mluvčím
nevadí:
nutnost uskutečnění
číslo věty |
za 1 nebo za 2 |
za 3 |
za 4 |
12 |
1021 |
8 |
1 |
15 |
838 |
137 |
55 |
Ti, kterým vadila, se k ní však vyjadřovali v komentářích:
- V prikladu 15 chapu sloveso "byt" spis jako nahradu za sloveso
"jit". "Byli jsme plavat" mi zni spis jako "opravdu jsme plavali",
zatimco "sli jsme plavat" - tam mohlo klidne dojit k tomu, ze jsme
nakonec neplavali, protoze plovarna byla zavrena.
- ad 15) je to vyznamove spravne? my jsme chteli jit plavat, ale
rozhodne jsme nebyli plavat, kdyz bylo zavreno.
- #15 -- ako mohli plavat ked bolo zatvorene
- K té 15.: Nebyli jsme plavat, protože plovárna byla zavřená.
- V úterý jsme byli plavat, ale plovárna byla zavřená. JE HUSTY
Je zajímavé, že několika respondentům se ze stejného důvodu nelíbily i
věty 14 a 17:
- #17. (Zeby tie listky nevystali?)
- 17 - konstrukce byli jsme stat - kdyby to byl ucel (stat), tak
by to slo (jako treba Odpoledne jsme byli koupit listky.)
- 14: Bral bych to, kdyby cekani na teticku bylo hlavnim duvodem,
proc jsme tam byli. Zrejme vsak bylo ucelem dockat se, takze se mi
to moc nelibi. 17: To same.
Ve větě 18 jsem zkoumala protiklad ukončenosti děje a jeho
trvání. Je vidět, že někteří mluvčí si tento protiklad uvědomují, i
když se věta 18 dá chápat i tak, že celý den trvala naše nepřítomnost,
během které jsme se opalovali — pak by ale asi byl vhodnější
jiný slovosled, např. Celý den jsme se byli opalovat.
trvání x ukončenost děje
číslo věty |
za 1 nebo za 2 |
za 3 |
za 4 |
12 |
1021 |
8 |
1 |
18 |
776 |
192 |
62 |
K větě 18 jsem dostala jen jeden komentář: 18 - to
cely den to tam pyzdi.
Na závěr uvedu komentáře týkající se celého typu byli jsme se
koupat:
- 12--18 (byli) -- Někdy taková spojení používám, ale zjišťuji,
hlavně když to vidím takto pohromadě, že se mi to příliš nelíbí a
"byli" bych spíše nahradil výstižnějším výrazem (šli, chtěli
apod.).
- 14 - byli cekat [na] teticku A co budouci cas? Napr: Ten svetr
se ti do batohu nebude vejit. (tomuto mluvčímu jsou tyto
konstrukce zřejmě zcela cizí - pozn. H.S.)
- Absolutně netuším, proč odpovídám na např. 15 a 16 jinak, než na
17, ale je to tak
- To je hezké. Zejména se mi líbí 16 a 17. Ačkoliv nenacházím
rozdíl ve struktuře, přesto bych jednu větu řekl a druhá by mě
tahala za uši.
Některým respondentům vadilo slovo plovárna, ale opět doufám,
že to příliš neovlivnilo celkové výsledky.
Shrnutí
I když v předchozím textu často říkám, že jsem očekávala jiné
výsledky, případně čísla uvedená v tabulkách neříkají jasně, že
něco jde nebo naopak nejde, přesto jsou shromážděné výsledky velmi
cenné. Mnohé z vás, kteří byli zvědaví na výsledky a snad
očekávali i poučení o tom, co je správné a co nikoliv, asi zklamu. Jak
už bylo řečeno v úvodu, dotazník slouží k výzkumu tak
zvaných komplexních predikátů, neboli konstrukcí skládajících se
z několika sloves, které ale nejsou složenými slovesnými
tvary. Někteří z vás si teď pomyslí, že ti lingvisti se zabývají
pěknými pitomostmi (a my to platíme z našich daní) —
někteří o tom byli přesvědčeni rovnou, jak je vidět z jejich
komentářů:
- nesnáším lingvisty > przní český jazyk
- Pěkná blbost.
(naštěstí byli opravdu jenom dva). Mnohem víc respondentů se ale
vyjadřovalo k příkladovýn větám. Je zvláštní, že mnoha
respondentům věty připadaly jako špatné překlady z angličtiny
nebo z němčiny. Pokud je mi však známo, v angličtině ani
v němčině takové konstrukce neexistují (pokud se mýlím, napište
mi prosím a pošlete mi příklady). Poměrně hodně respondentů se
domnívá, že jde o archaismy, případně o nějaké bizarní konstrukce
vyslovitelné jen v Čechách (v Praze):
- vypada to na konstrukce prejate z nemciny, ale proc ne?
- Kdyz jsem byl vyplnovat tento dotaznik, velice se bavit. Cestina
uz dnes byt akceptovat podobna zverstva jako meneceny jazyk
"the".
- Ty vety vypadaji jako presne prelozene z nemciny nebo
anglictiny... Doufam ze se v cestine nezabydli. Prece nepotrebujeme
podivne minule casy kterych jsme se stejne davno pred tim
zbavili
- Vetsina vet mi pripada jako doslovne (temer strojove) prelozena
z anglictiny.
- vetsina mych "to je divny" jsou, afaik, aglicismy/germanismy
nevhodne(otrocky) prevedene do nasi costoskvouci materstiny ;))
- Pripadal jsem si jako v anglictine, kdyz nechapu, ktery cas na
co pouzit.
- Vetsina z toho zni divne. Jednak treba košulu a ne košili :-) ,
ale treba vetsina z toho je asi "vyslovitelna" pro moji tetu (je z
Cech). Ale jako recese to nevypada zle :-)
- Docela divnej dotaznik..osobne si myslim ze by skoro nic z toho
nikdo nikdy nerek..
- spojeni byl* infinitiv je hodne brutalni (odpolene jsme BYLI
STAT ve fronte na listky) musel rict nejaky cizinec, to by
cech/moravak/slezan niky rict nedokazal... asm (Aspon Si
Myslim)
- je az neuveritelne, jake kraviny jsou nekteri lide schopni
vypustit z ust ;o)
- Pro ty co pouzivja anglictinu dost bezne je mnoho tech obratu uz
prirozenych.
- Nektery vety bych nerekl, ale myslim, ze byly hojne pouzivany v
dobe nedavne.
- jsem it admin ovlivneny pocitaci a technikou vubec, ale tohle
bych fakt nerekl.
- Hodne by me zajimaly vysledky, protoze tady to jsou vety, ktere
nekdo rika zcela bezne (starsi generace, co mam vypozorovano) a
nekdo by jim zase snad ani nerozumnel.
- Vetsina z toho jsou hrozne germanismy
- co to je proboha za vety? takhle nemluvit ani masa bob? (mozna
nejakej prazak)
I přesto, že některým respondentům se moje věty hrubě nelíbily,
dostala jsem pouze jednu odpověď, ve které byly všechny věty hodnocené
stupněm 3 nebo 4 (bez komentáře).
V některých komentářích se ozvaly návrhy, abych také zjišťovala, odkud
který respondent pochází, případně další údaje (věk, vzdělání,
povolání apod.). Tyto údaje jsem nezjišťovala, protože někdo je může
považovat za příliš osobní, a já jsem nechtěla nikoho od vyplnění
dotazníku odradit. Údaje o místě původu také nemusí mít příliš velkou
vypovídací hodnotu, pokud bych zároveň nezjišťovala, kde dotyčný
studoval, odkud jsou jeho (pra)rodiče a kde teď žije. Pro mé účely
bude postačující, když zjistím, že některé konstrukce nejsou všeobecně
rozšířené a jejich akceptovatelnost závisí na věku, vzdělání, nebo
místě bydliště respondenta.
Pokud by někdo chtěl zpracovat vlastní statistiky, případně použít mé
výsledky pro vlastní výzkum, může si je stáhnout z adresáře http://utkl.ff.cuni.cz/~skoumal/dotaznik/.
Všem vám ještě jednou mnohokrát děkuji za pomoc a pokud máte ještě
něco na srdci, můžete mi napsat na tuto adresu:
Neslibuji, že vám odpovím, ale zajímavé připomínky přidám na tuto stránku.
Poslední úprava: 26. 09. 2003 16:08