Především bychom měli upřesnit význam slova "médiu".
Existuje hodně typů médií.
Všemu by se dalo říkat médium (z latiny "prostředek", ale tím slovem obecně označujeme jednu jedinou vrstvu médií, tzv. teplá média. Teplá média mají jako hlavní a nejdůležitější rys to, že třeba je číst těsně po vydání, jelikož jsou obsáhlé v nich informace, které se rychle mění. Jinak řečeno zprávy.
Zprávy se dneska pohybují hlavně televizí, novinami a internetem.
Na internetu se nachází i internetové noviny, tj. webové čí digitalizované formy papírových novin. Některé z nich jsou naopak výlučně webové, jako například Huffington post a podobné. Důvěryhodnost těchto novin by mohla být předmětem dlouhých a bouřlivých dizkuzí, stejně jako důvěryhodnost všech informačních zdrojů.
Podstatná vada naše současné společnosti spočívá v tom, že skoro nikdy nemáme přímý kontakt s těmi skutečnostmi, ze kterých vzníkají zprávy. Ty jsou obvykle docela daleko od naše geografické polohy a vedle toho často nás to vůbec nezajímá. V minulosti když informací bylo jenom málo a průměrný čtenář se každý den setkával s nedostatkem zpráv ze světa, byl o tyto zprávy větší zájem. Čtenář byl zvědavý, zprávy ze vzdáleného světa ho zaujaly a chtěl vědět o těchto událostech víc. Tím nechci říct, že zprávy v té době byly víc důvěryhodné. Naopak pravděpodobně byly ještě míň hodnověrné.
Dneska bychom měli možnost lehce ověřit zdroje těch zpráv, které se nachází v novinách. Ale je jich tak hodně, že se zvěsti staly neuniknutelnými. Sehnat informace o politické situaci v Africe například bylo těžké před 80 lety, a poslat informace z Afriky ještě těžší. Dneska, díky vývoju komunikačních technik, měli bychom snad najít blog, anebo webovou stránku nějakého nezávislého novináře, který bydlí v určitém místě a píše o určité situaci z jiného úhlu pohledu. Tak bychom se pomocí srovnání dvou nebo víc zdrojů mohli dostat blíž skutečnosti, ale to skoro nikdo nedělá, protože není o to zájem.
Nějakým způsobem jsme se tuto situaci zasloužili, ale je to sice pravda, že dneska informace jsou úplně všude: na zastávkách metra, na zdech univerzity, na každé nástěnce, dostaneme je též přes mail. Takže kdybychom věnovali pozornost každému zdroju, pravděpodobně bychom zbláznili. Ale následky jsou úplně stejné, příliš velká množnost informací působí na lidi jako nedostatek informací. Teď si kupujeme jenom ty noviny, které se podle slavnosti obecně považují za důvěryhodné, a ověření vůbec zanedbáme. Vůbec neřešíme, zda by mohly noviny mít nějakou politickou orientaci, anebo nechat stranou nějaké detaily, které jsou důležité pro pochopení okolností a například důvodů jakékoli události.
V Itálii je považované za nejvíc důvěryhodný mezí všemi otištěnými novinami deník Repubblica, který má bohužel určitou politickou orientaci a nabízí občas tendenční informace, zejména o vnitřní zahraniční politice.
A lidi to vůbec nezajímá.
Takže se s novými technologiemi změnily média ale vztah lidi ke informacím je úplně stejné, jak bylo když systém tak rychle a tak dobře nefungoval.