Nejdivnější místo, které jsem viděla ve svém životě, je pokoj mého kamaráda Adama.
Adamovi je 23 let. Bydlí v Krakově a nestuduje, protože je líný. Je velmi zvláštní, pesimistický a uzavřený do sebe. Jého pokoj je charakteristický, a každý, kdo ho viděl, ví, že to pokoj Adama.
Uprostřed je velký stůl, kde je mnoho knih, sešitů, papírů a také talířů, protože Adam má rád jídlo, ale je velmi neklidný a nikdz neuklízí. Vzadu je barevná postel a nahoře visí filozofické texty, různé plakáty a fotky. Nejsou to fotky rodiny nebo kamarádů, ale slavných obrazů a soch. Vlevo je ohromná, pustá klec, která vypadá jak pro ptáka, ale nikdy není tam žadné zvíře. Vpravo je pustá stěna a není tam nic zajímavého. Na podlaze je velký, hrubý, barevný koberec v květy.
Myslím, že ten pokoj je velmi zvláštní, ale pobavil mě moc, kdy jsem ho viděla poprvé.