V Polsku jako ve většině křesťanských státech se velikonoční svátky začínají velikým týdnem. Veliký týden však předchází Květná neděle, během které kostely jsou vyzdobeny květy, jež mají připomínat palmové větve. Tento svátek připomíná slavný vjezd Ježíše Jeruzaléma, kde právě byl vítán palmovými větvemi.
Poté následuje svátý týden. Nejvýznamnější dny pro polské katolíky jsou Velký pátek, sobota a neděle. Ve Velký pátek katolíci jdou na náboženství Křížové cesty. Tohoto dne je přísný pust. V kostele se nehraje na varhanách ani nezvoní se zvony. V sobotu všichni připravují velikonoční košíky k svěcení. Barví se vejce, které také budou posvěcené. Ve všech kostelech v sobotu probíhá svěcení pokrmů nacházejících se v košících. V neděli polské rodiny tradičně zasedají společně u stolu na velikonoční snídani. Dělí se vejci a pokrmy, jež byly posvěcené v sobotu. Na stole se vždy objevují vejce, křen, bábovka.
Velikonoční pondělí odkazuje na pohanské tradice. V Polsku tomuto dnu se říká „Śmigus-Dyngus.“ Všichni se vzájemně polívají vodou. Původně vodou byla polívána děvčata chlapci. V dnešní době dochází k nadužívání tohoto zvyku, protože mladí lidé polívají všech, dokonce i jedoucí auto, což může způsobit nehodu.
Polské velikonoční svátky různí se od svátků v ostatních zemích. Od svých kamarádů z Evropy jsem slyšel, že překvapující je pro ně svěcení pokrmů v kostele.