Tahák pro anotaci verbtagů

Verbtag je nový typ anotace v korpusu SYN2020, který bude i nadále používán v českých korpusech. Podrobný popis verbtagů je na korpusové wiki, zde je stručný tahák.

V každém složeném slovesném tvaru je právě jedno sloveso, které považujeme za plnovýznamové a má verbtag začínající na V. Ostatní slovesa jsou pomocná a mají verbtag s A na začátku (A-----). Za složené tvary považujeme:

• minulý čas v 1. a 2. osobě
• budoucí čas nedokonavých sloves tvořený slovesem být v budoucím čase a infinitivem
• předminulý čas
• podmiňovací způsob (kondicionál) v přítomném i minulém čase
• trpný rod ve všech časech i způsobech

Jako pomocná označujeme slovesa být, bývat v těchto konstrukcích a tvarech:

• přítomný indikativ ve složeném minulém čase: přišel jsem; byl jsem chválen
• tvar kondicionálu: přišel by; byl by přišel
• minulé participium v minulém kondicionálu a v plusquamperfektu: byl by přišel; (jak) jsem byl řekl
• budoucí indikativ ve složeném futuru: budu zpívat
• spona v pasivu: jsem chválen; byl jsem chválen; budu chválen; buď chválen; být chválen, byl bych chválen atd.

Sloveso být, bývat se považuje za významové v konstrukcích (jmenného) přísudku se sponou:

• budu veselý – VDA1SF
• jsem doma – VDA1SP
• je schopen – VDA3SP
• byl bych zdráv – VCA1SP
• buď zdráv – VIA2S-
• být zdráv – VFA---
• jsa zdráv – VTA-SP atd.

Nevíme-li, zda složený tvar považovat za trpný rod, či jmenný přísudek se sponou, podíváme se, jaká je nabídka tagů u trpného příčestí/krátkého tvaru adjektiva. Má-li tento tvar tag začínající na Vs, je celý složený tvar pasivum. Začíná-li tag na AC, jde o jmenný přísudek se sponou.

Ačkoliv má verbtag 6 pozic, většinou musíme hlídat jen několik z nich v závislosti na slovesném tvaru. Pěkná tabulka s příklady na jednotlivé verbtagy je na wiki ČNK.

Jde vždy o tvar v činném rodě, a proto bude verbtag vždy začínat na VDA. Osoba (1|2|3) a číslo (S|P) se shoduje s osobou a číslem slovesného tvaru (8. a 4. pozice v tagu), takže je třeba ohlídat pouze čas (P|F|B):

• Čas přítomný (P) je u nedokonavých sloves (jdu).
• Čas budoucí (F) je u:
  • dokonavých sloves (přijdu);
  • nedokonavých sloves, která tvoří jednoduché futurum pomocí předpony (půjdu; pojedu).
• U obouvidých sloves jsme zavedli značku B, která znamená přítomný čas nebo futurum (analyzuju; rezignuju).

Jde vždy o tvar v činném rodě, ale je třeba ohlídat, zda se jedná o složený tvar (před)minulého času, nebo kondicionálu (přítomného nebo minulého). Verbtag tak bude začínat na VDA (minulé časy) nebo na VCA (kondicionál). Dále je třeba vybrat správnou osobu, číslo a čas, přičemž výběr čísla padá v úvahu pouze u vykání (v):

Jde vždy o tvar v trpném rodě, takže na třetí pozici verbtagu bude P. Jinak ale složený tvar může být cokoliv: indikativ, imperativ, kondicionál, přechodník nebo infinitiv; kromě infinitivu a imperativu může být v různých časech, kromě infinitivu a přechodníku v různých osobách. Trpné příčestí se ještě také vyskytuje ve funkci slovesného doplňku a takto ho značíme i v rezultativních konstrukcích se slovesem mít.
V následující tabulce nejsou uvedeny všechny možnosti, ale vždy je vybrána jenom jedna osoba a číslo pro příslušný čas.

Tvar:

1. je, jsou → je součástí složeného tvaru v trpném rodě?
   • ANO → verbtag je A-----
   • NE → verbtag je VDA...
2. jsem, jsi, jsme, jste → je součástí složeného tvaru v minulém nebo předminulém čase?
   • ANO → verbtag je A-----
   • NE → je součástí složeného tvaru v trpném rodě?
     • ANO → verbtag je A-----
     • NE → verbtag je VDA...
3. byl[aoiy], býval[aoiy] → je součástí minulého kondicionálu nebo předminulého času?
   • ANO → verbtag je A-----
   • NE → je součástí složeného tvaru v trpném rodě?
     • ANO → verbtag je A-----
     • NE → verbtag je VDA...
4. budu, budeš, bude, budeme, budete, budou → je součástí složeného futura?
   • ANO → verbtag je A-----
   • NE → je součástí složeného tvaru v trpném rodě?
     • ANO → verbtag je A-----
     • NE → verbtag je VDA...
5. buď, budiž, buďme[ž], buďte[ž] → je součástí složeného tvaru v trpném rodě?
   • ANO → verbtag je A-----
   • NE → verbtag je VIA...
6. jsa, jsouc, jsouce, byv, byvši, byvše → je součástí složeného tvaru v trpném rodě?
   • ANO → verbtag je A-----
   • NE → verbtag je VTA...
7. minulé příčestí plnovýznamového slovesa → je součástí složeného minulého nebo předminulého tvaru?
   • ANO → verbtag je VDA...
   • NE → je součástí kondicionálu?
     • ANO → verbtag je VCA...
     • NE → verbtag je VDA3.R (minulý čas ve 3. osobě)
8. trpné příčestí plnovýznamového slovesa → je součástí složeného tvaru trpného (v indikativu)?
   • ANO → verbtag je VDP...
   • NE → je součástí pasivního složeného tvaru trpného v kondicionálu?
     • ANO → verbtag je VCP...
     • NE → je součástí pasivního infinitivu (být tázán)?
       • ANO → verbtag je VFP---
       • NE → je součástí pasivního imperativu (buď pochválen)?
         • ANO → verbtag je VIP..-
         • NE → je součástí trpného přechodníku (jsa vyvolán, byvši pochválena)?
           • ANO → verbtag je VTP-..
           • NE → participium není součástí složeného tvaru, ale má funkci doplňku (odešel zklamán, má (jídlo) uvařeno)? Platí i pro případ, kdy je vynechaná spona (na plotně navařeno, stůl prostřen). Je třeba ale odlišit od případu, kdy jsou koordinovaná příčestí v trpném rodě: byl vyznamenán a později i povýšen. V tomto případě dostanou obě příčestí verbtag VDP....
             • ANO → verbtag je VOP-.-
             • NE → někde se stala chyba

1. Čtvrtá pozice ve verbtagu je osoba. U složených tvarů je to osoba pomocného slovesa (v indikativu), u jednoduchých tvarů je to osoba slovesného tvaru.
   POZOR! U imperativů se se může vyskytnout tzv. imperativ ve 3. osobě: chraň tě ruka Páně, čert to vem, buď pochválen Ježíš Kristus. V tomto případě je ve verbtagu osoba 3, i když má tvar slovesa osobu 2.
2. Pátá pozice je číslo. Obvykle je shodné s číslem slovesného tvaru. Výjimkou je vykání, kde pomocné sloveso ve složeném tvaru (v indikativu) je v plurálu a ostatní části jsou v singuláru. V tomto případě je ve verbtagu číslo v. Vykání vyznačujeme jenom u složených tvarů, kde dochází k rozporu mezi jednotlivými částmi. U jednoduchých tvarů značíme číslo P, i když je z kontextu jasné, že jde o vykání.
3. Šestá pozice je čas. Může nabývat těchto hodnot:
   • P – přítomný – má smysl u indikativu (VDA a VDP), kondicionálu (VCA a VCP) a přechodníku (VTA a VTP)
   • R – minulý – má smysl u indikativu (VDA a VDP), kondicionálu (VCA a VCP) a přechodníku (VTA a VTP)
   • F – budoucí – má smysl u indikativu (VDA a VDP)
   • B – přítomný nebo budoucí u obouvidých sloves (v tagu musí být vid B) – má smysl u indikativu (VDA a VDP)
   • Q – předminulý – má smysl u indikativu (VDA a VDP)